Příslovce

• latinsky: adverbia
• nejbližší ohebným slovním druhům
• plnovýznamový slovní druh

• vyjádření okolností toho, co je vyjádřeno slovesem, přídavným jménem či jiným příslovcem

• týká se:
  • místa (nahoru, pryč)
  • času (předevčírem, stále)
  • způsobu (mile, hezky)
  • příčiny (omylem, naschvál)

• v oblasti větných členů tento slovní druh zastupuje příslovečné určení či doplněk

• někdy lze rozlišit význam konkrétní a přenesený (letí nízko = místo x jedná nízce = způsob chování)
• zájmena příslovce = obzažené zájmenné kořeny -k-,-j-,-t- (kde, jak, tam) -> okolnosti vyjádřeny nepřímo (dole -> tam)
• příslovce z přídavných jmen, jež se stupňují se dají také stupňovat
• 1. stupeň = -eji/-ěji; 3. stupeň = stejné koncovky + předpona nej-
• střídání hlásek (řídce - řidčeji), některé se stupňují nepravidelně (zle-hůř)