Významové vztahy ve větě

Rozvodněná bystřina, říčka Loupnice, včera zaplavila opuštěnou náves i přilehlé ulice.

bystřina = zaplavila (predikace)
opuštěnou  - náves (determinace)
přilehlé - ulice (determinace)
rozvodněná - bystřina (determinace)
včera - zaplavila (determinace)
náves i ulice (koordinace)
říčka Loupnice (apozice)
bystřina - říčka (apozice)


Na stěně obrazárny visel kubistický obraz Jozefa Čapka.

kubistický obraz = visel (predikace)
Jozefa Čapka (apozice)
Na stěně - obrazárny (determinace)
obraz - Jozefa Čapka (determinace)

Přisuzování (predikace)

vztah mezi podmětem a přísudkem
přísudek říká něco o podmětu
jaká je vlastnost podmětu, co dělá, v jakém stavu se nachází
vyjádření tvarovou shodou v osobě a čísle obou větných členů
vyskytuje se pouze u vět dvoučlenných (ve větách, kde je podmět i přísudek)

Určování (determinace)

funkce zpřesňování jednoho slova jiným slovem
vztah mezi řídícím větným členem a rozvíjejícím větným členem
vztah mezi řídící větou a větou závislou (vedlejší)
rozvíjející větný člen blíže určuje vlastnosti nebo okolnosti členu řídícímu (hnědý kabát, velmi vysoký strom, nepřišel pro vážnou příčinu, seděli před chatou…)

Přiřaďování (koordinace)

vztah mezi navzájem nezávislými celky
platnost týchž větných členů (bratři i sestry)
každý člen označuje jinou skutečnost

Apozice

podobná koordinaci
větné členy vyjadřují stejnou skutečnost (Vítězslav Nezval = významný představitel poetismu, pohoří Ural = geografická hranice mezi Evropou a Asií, sedmikráska neboli chudobka)