Zájmena

označuje za skutečnost namísto podstatného či přídavného jména nebo na ně poukazuje
sama o sobě nic neoznačují a nemají věcný význam
významové určitosti nabývají až v kontextu

Druhy zájmen

1) osobní zájmena - ukazují na účastníky a neúčastníky nějaké konkrétní komunikační situace - autor sdělení (já, my), přijemce (ty, vy) a někoho mimo ně (on/ona/ono/oni/ony/ona) - zvratné osobní zájmeno se - vztah k bytosti, jejíž označení je v pozici podmětu (Eva se češe) 2) přivlastňovací zájmena - účastníkům či neúčastníkům komunikacee něco přivlastňujeme - zvratné zájmeno svůj - přivlastňovací tomu, kdo je ozančován jménem v pozici podmětu (Iva vede svého psa.) 3) ukazovací zájmena - odkaz ke komunikační situaci (Znáš tu paní?) či k části textu (Byl jednou jeden král a ten) 4) tázací zájmena - uvozují dopňovací otázky (Kdo?, Co?, Který?) 5) vztažná zájmena - vyjadřují závislost věty na některém větném členu věty řídicí (který, jenž…) 6) neurčitá zájmena - určují jen obecně, o čem nebo o kom je řeč - tázací zájmena s předponami ně- , lec- , leda- - zakončení -si, -koli(v), -pak - patří sem i každý, všechen, bůhvíco, kdejaký 7) záporná zájmena - popírání existence osoby, zvířete, věci, děje či vlastnosti (nikdo, nic…)

Mluvnické kategorie u zájmen

vyjadřují své mluvnivké kategorie v zásvislosti na pádě, čísle, a rodě jmen, která v komunikátu zastupují
zvláštnosti v kategorii rodu: 1) Rodová zájmena (ten, ta, to) - pro každý rod vlastní tvar 2) Bezrodová zájmena (já, ty, my, vy, se) - jeden soubor tvarů, rod nevyjadřují 3) Kdo a Co - na pomezí obou typů (jeden soubor tvarů, ale při shodě kdo = mužský rod, co = střední rod)
zvláštnost: kategorie u pádu u zvratného se, nemůže vyjádřit 1. pád

Skloňování zájmen

rodová zájmena se skloňují podle: 1) zájmenných vzorů ten a náš 2) podle vzorů přídavných jmen - mladý a jarní 3) podle vzorů podstatných jmen - (sám) 4) nesklonná zájmena (jeho, jejich a jehož, jejichž)

Specifikace skloňování bezrodých zájmen

nejproblematičtější zájmena: jenž a týž/tentýž
jenž - skloňování jako zájmeno on (kromě 1. pádu)
týž - skloňování podle vzoru mladý
zájmeno týž a tentýž má v 1. pádě i tvary složené z ten a týž (např. tatáž)