Právní norma
- součást právního předpisu
- definice: obecně závazné pravidlo chování
- vyjádřena zvláštní, státem uznanou formou
- její zachování je státní mocí vynutitelné
- nedodržení = většinou sankcionování
- chování = aktivní činnosti, ale i nečinnost
Struktura právní normy
- hypotéza - stanovení podmínek, kdy se má pravidlo realizovat
- dispozice - vlastní pravidlo chování, stanovení komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají
- sankce - určení následků porušení normy
Druhy právních norem
- dělení podle toho, jakým způsobem upravují chování adresátů:
- zavazující:
- přikazující - ukládají adresátovi nějakou povinnost k aktivnímu jednání
- zakazující - zakazují adresátovi určitou činnost
- opravňující - umožňují zvolit si některý způsob chování
- zavazující:
- rozdělení podle závaznosti:
- kogentní (donucující) - bezvýhradně závazná, nutno se jí držet a nelze se odchýlit; upravení vztahů pro společnost velmi důležitých
- dispozitivní (podpůrné) - lze se od nich odchýlit; použity, když se účastníci neupravili své vztahy (práva a povinnosti) sami
#ZSV #Právní_Norma