Slovní Druhy

1) podstatná jména (substantiva) 2) [[Přídavná Jména|přídavná jména]] (adjektiva) 3) [[Zájmena|zájmena]] (pronomina) 4) číslovky (numeralia) 5) slovesa (verba) 6) příslovce (adverbia) 7) předložky (prepozive) 8) spojky (konjunkce) 9) částice (partikule) 10) citoslovce (interjekce)

Tvaroslovné třídění slovních druhů

ohebná slova - různé tvary a mění se jejich mluvnický význam (substantiva, adjektiva, pronomina, numeralia, verba) 1) jména - skloňování - tvar vyjadřuje pád, číslo, rod, příp. životnost 2) slovesa - časování tvar vyjadřuje osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid
neohebná slova - tvar nemění (adverbia, prepozice, konkunkce, partikule, interjekce)

Významové třídění slovních druhů

neplnovýznamová - nenesou věcný význam (např. nad, pokud, kéž)
plnovýznamová - nesou věcný význam a lze je třídit podle toho, co označují:
1. substantiva: bytosti, věci a jevy
2. adjektiva: vlastnosti bytostí, věcí a jevů
3. verba: označení dějů
4. adverbia: označení okolnosti vlastností a dějů (velmi milý)

Skladební členění slovních druhů

sledujeme funkce slov ve větách
ohebná slova a adverbia = větné členy
prepozice = součást větných členů
konjunkce = vyjádření syntaktických vztahů mezi slovy a větami
partikule = formují větu podle postoje mluvčího ke skutečnosti nebo příjemci

Hraniční jevy slovních druhů

předchozí hlediska třídění nemusí být vždy jednoznačná
některá slova v různých mluvnicích popisována rozdílně
všichni = zpravidla pronomina, ale někdy i jako numeralia
jedno slovo či jeho jeden tvar = více slovních druhů (ranění muži - adjektiva, odvezli raněné - substantiva)
jela tudy s kolem = substantiva, jel kolem = adverbia, jel kolem nás = prepozice
přiřazení ke slovním druhů = nutný kontext

#ČJ